1) MENCLOVÁ Dobroslava: České hrady, I. a II. díl, Svoboda, Praha, 1972

2) ARNIKA, informační bulletin CHKO Slavkovský les se sídlem v Mariánských lázních; lokalita leží v CHKO a proto zájem z této strany byl přirozený

3) Články: Expedice na Lazurovou horu (ARNIKA 4/1976): BUCHTELE Zdeněk: Michalovy Hory a hrad?, ARNIKA 16/1980; ŠVÁBEK Vladimír: Hrad na Lazutové hoře, ARNIKA 19/1981; BUCHTELE Zdeněk: Komu vlastně patřil hrad na Lazutové hoře, ARNIKA 8/1984; MILER Josef - ÚLOVEC Jiří: Komu vlasně patřil hrad na Lazurové hoře - kritika, ARNIKA 12/1985

4) BĚLOHLÁVEK Miloslav a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV. Západní čechy, Svoboda, Praha 1985 (s. 181, 499)

5) SOMMER Johan Gottfried: Böhmen, Pilsner Kreis, VI.B, Praha, 1838, s. 221

6) omyl: severně

7) Michelsberg, česky Michalovy Hory

8) DANZER Adalbert: Topographie von Marienbad als Führer im Curorte selbst und in dessen Umgebungen, Lipsko, 1847, s. 228

9) WEIDL Georg, URBAN Michael, HAMMER Ludwig: Heimatkunde des olitisches Bezirk Plan, Planá, 1986, s. 348 aj. (toto asi nebylo 1986 :-))

10) HEBER F. A.: Böhmes Burgen, Vesten und Bergschlösser, III. Praha, 1845, s. 327

11) URBAN Michael: Notizen zur Heimatskunde des Gerichtsbezirkes Plan, Ein Beitrag zur Geschichte Deutschböhmens, Tachov, 1884, s. 40

12) tj. v Michalových Horách

13) ORTH Jan, SLÁDEK František: Topograficko - statistický slovník Čech, Praha, 1870

14) SEDLÁČEK August: Hrady, zámky a tvrze království Českého, XIII. díl, Šolc a Šimáček, Praha, 1937, II. vyd., s. 196

15) Už v r. 1836 Kašpar STERNBERG poznamenal, že "podle hornického privilegia z r. 1515, vydaného císařem Ferdinandem pro plánské

pány vysvítá jasně, že první hornická díla tu mohla být založena teprve v 16. století" (Umrisse einer Geschichte der böhmischen Bergwerkw, Praha, 1836)

16) VÁLEK Vojtěch: K topologii Tachovska, Sborník Tachovského muzea č. 11/1973, Tachov, s. 11 - 16

17)SCHALLER Jaroslaus: Topographie Böhmens. Pilsner Kreis, IX. Praha, 1788, s. 180

18) BERNAU Friedrich: Studien und Materialen, Specialgeschichte und Heimatskunde des deutschen Sprachgebiets in Böhmen und Mähren, Praha, 1903, s. 234, 612, 655

19) Článek Michalovy Hory a hrad - závěr diskuze nebo začátek? ARNIKA č. 18/1981, s. 205-206

20) KUDRÁT F. X.: Lazurová hora, zpráva z r. 1963; BIRNER Zdeněk: Západočeská lázeňská oblast, Praha, 1964, s. 185 aj.

21) BUCHTELE Zdeněk: Hrad rytíře Beneše na Lazurovém vrchu kol. 1400, HAMELIKA - oběžník vlastivědného kroužku KaSS Mar. Lázně, č. 5/1977, s. 19; BUCHTELE Zdeněk: Michalovy Hory a hrad?, ARNIKA č. 16/1980, s. 152-153

22) Adressbuch-Heimatkunde-Führer-Sagenschatz für den politischen Bezirk Plan-Weseritz, Zirwich, Planá, 1926

23) ŠVÁBEK Vladimír: Hrad na Lazurové hoře, ARNIKA č:19/1980, s. 221-225

24) ŠVANDRLÍK Richard: Historie Dolního Kramolína, Kulturní přehled KaSS Mar. Lázně, č.10/1983, s. 31

25) V údolí Kosího potoka pod Lazurovým vrchem leží Tabákový mlýn, patřící k Výškovu s čp. 33. Když vznikly Michalovy Hory, "ukrojily" pouhých 181 ha z katastru starého Výškova.

26) SENFT Eduard: Geschichte der Herrschaft und Stadt Plan in Böhmen, I. díl, Planá, 1937, II. přepracované vydání

27) Hrad Šontál (Krásné údolí) stával pod hradem Volfštejn u Černošína

28) PROFOUS Antonín - SVOBODA Jan: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl IV. S - Ž, ČSAV Praha, 1957, s. 674 - 675

29) DOSKOČILOVÁ Marie: Berní rula - 23 - kraj Plzeňský, I. díl, SPN Praha, 1952

30) SCHMIDT Georg: Burgen Westböhmens II. B., Stříbro 1926, S. 101

31) SENFT Eduard: Geschichte der Herrschaft und Stadt Plan, Planá, 1937; VÁLEK Vojtěch: K topologii Tachovska, Sborník Tachovského muzea, Tachov, č. 11/1978, S. 11-18

32) ŠVANDRLÍK Richard a kol.: "500 let Regentu, HAMELIKA, oběžník vlastivědného kroužku KaSS Mariánské Lázně, 1979

33) KRAUS Heinrich: Die Flurnamen der Gerichtsbezirke Königswart und Marienbad und ihre Auswertung für die Siedlungsgeschichte, dizertační práce, archiv UK, 1940. KRAUS uvádí místní pověst o tom, že obec Kramolín původně byla na náhorní plošině a později se přestěhovala do údolí (jako výklad pomístního názvu na Kopci - Starý Kramolín)