Poslední práce související s důlní činností v Michalových Horách
Po skončení důlních prací v roce 1925 a krátkém období v letech 1937 - 1939 (Cech Baryt) se zde již nikdy nedobývaly suroviny ze štol. Ale ještě na konci první poloviny 20. století zde bylo několik lomů na slídu, kterou zpracovávaly slídárny v Hostíčkově a Kříženci. Tyto lomy byly například v Hostíčkově, proti Caltovu a nad Kosím potokem pod Boněnovem. Zde byly ještě v sedmdesátých letech zrezivělé důlní vozíky a další vybavení, které tu zůstalo tak, jak byl důl po válce opuštěn.
V 60. letech zde proběhlo několik geologických průzkumů, které měly zjistit, jestli by se zde nevyplatila těžba již dříve dobývaných surovin, nebo měly lokalizovat ještě nezjištěné suroviny. Výsledky těchto průzkumů mi nejsou známy, ale vzhledem k nečinnosti se zde jistě nenašlo nic, pro co by horníkům stálo za to kopat. Pro místní přírodu bohudík, pro místní zaměstnanost bohužel.
Ale ani popřený výskyt nerostných surovin v této oblasti neznamenal konec. Pozornost báňských inženýrů přitáhla nenápadná oblast pod Výškovicemi. Na konci 60. a začátku 70. let proběhl průzkum 20. let nepoužívaného lomu na kámen. Výsledkem bylo znovuotevření tohoto lomu poté, co se prokázal výskyt velice kvalitní žuly v celém kopci.
Západočeské závody kamene zde začaly těžit materiál, který byl natolik kvalitní, že jeho těžba i zpracování vyžadovaly zvláštní postupy. Použití měl najít jako příměrový kámen a na sochařské práce, měl být také vyvážen do ciziny. Z téhož lomu pochází i materiál na pomník Fr. Palackého v Praze.
Bohužel po několika letech těžby ustala a nyní patrně čeká na bohatého zahraničního investora, který si zde otevře "zlatý" důl na žulu.